Co se v Káhiře jí: pouliční jídlo, kavárny a večeře, po které se nebudete bát

O egyptském jídle se moc nemluví, protože stojí ve stínu libanonské a marocké kuchyně. Je to škoda, protože Káhira patří k nejzajímavějším gastronomickým městům regionu a hlavně k nejlevnějším. Za sto korun se najíte dosyta a dobře, pokud víte, co si objednat.

Kušarí, národní jídlo z nouze

Vypadá to jako omyl v kuchyni: rýže, čočka, těstoviny, cizrna, k tomu rajčatová omáčka, česnekový ocet a smažená cibulka navrch. Kombinace, kterou by žádný šéfkuchař nevymyslel, ale funguje dokonale. Vzniklo to v devatenáctém století z toho, co bylo po ruce, a stalo se z toho nejjedenější jídlo země.

Podniky specializované na kušarí poznáte podle obřích hrnců za výlohou. Objednáte velikost, dostanete misku, dochutíte si sami. Malá porce zasytí dospělého člověka, velká dva. Cena se pohybuje kolem dvaceti až čtyřiceti korun. Je to jídlo bezmasé, takže vegetariáni v Egyptě hladem netrpí.

Snídaně po egyptsku

Fúl medames jsou dušené bobové boby s olivovým olejem, kmínem a citronem. Jedí se lžící z misky nebo se nabírají chlebem a jsou to nejběžnější egyptské snídaně už od dob faraonů, doslova. Nálezy potvrzují, že se bob připravoval podobně ve starověku.

K tomu tamíja, což je egyptská verze falafelu z bobů místo cizrny. Je světlejší, vláčnější a podle mnoha lidí lepší než levantská varianta. Prodává se na rohu ulice zabalená do chleba se zeleninou a tahini. Snídaně pro dva vyjde na padesát korun.

• Fúl na začátek dne, zasytí na hodiny
• Tamíja jako svačina kdykoliv
• Baladi chléb, celozrnná placka pečená v peci, základ všeho
• Bílý sýr s rajčaty a olivami, jednoduché a výborné

Kde jíst, aby vás nerozbolelo břicho

Pouliční jídlo v Káhiře není samo o sobě rizikové. Rizikové je jídlo, které někde dlouho stojí. Pravidlo je jednoduché: jděte tam, kde je fronta místních. Vysoká obrátka znamená čerstvé suroviny a nic se neohřívá podruhé.

Čemu se vyhnout: neloupanému ovoci umytému v kohoutkové vodě, ledu v nápojích z pochybných zdrojů a salátům v podnicích, které vypadají opuštěně. Naopak všechno, co se před vámi usmaží nebo uvaří, je v pohodě. Nejčastější zdroj potíží u turistů ostatně není pouliční stánek, ale hotelový bufet, kde jídlo stojí v teplé lázni tři hodiny.

Maso, když na něj přijde

Šawarma se v Egyptě dělá z kuřete i jehněčího a od té turecké se liší kořením a tím, že se do ní častěji přidává tahini místo česnekové omáčky. Kofta, což jsou koření provoněné masové válečky z grilu, se podává s chlebem a salátem. A pak je tu hamám mahší, plněný holub, egyptská specialita, kterou si buď zamilujete, nebo ne. Kostiček je hodně, masa málo, chuť výrazná.

Molochíja je zelená polévka z listů juty, konzistencí připomíná něco mezi špenátem a slizem, a rozděluje návštěvníky na dva tábory. Zkuste to, je to jedno z nejtypičtějších egyptských jídel vůbec.

Kavárny a co v nich pít

Ahwa, tradiční kavárna, je instituce. Sedí se venku na dřevěných židlích, hraje televize, hrají se vrhcáby a pije se buď arabská káva vařená v džezvě, nebo mátový čaj. Karkade, studený nápoj z ibišku, je osvěžující a rubínově červený. Sahleb, hustý mléčný nápoj s ořechy, je zimní klasika.

Sladkosti stojí za hřích. Basbúsa z krupice, kunáfa s tenkými nudličkami těsta a sýrem, baklava v desítkách variant. Cukrárny mají sortiment vystavený za sklem a účtuje se na váhu, takže si můžete namíchat po jednom kusu.

Kolik to celé stojí

Rozpočet na jídlo je v Káhiře natolik nízký, že se skoro nedá utratit. Snídaně z fúlu a tamíji u stánku vyjde na třicet korun, velké kušarí na čtyřicet, sklenice čerstvé šťávy z cukrové třtiny na deset. Sedneteli si do běžné restaurace se stoly a obsluhou, počítejte se stovkou až dvěma za hlavní jídlo. Teprve v podnicích na turistických třídách a v hotelech se ceny přiblíží evropským.

Spropitné kolem deseti procent je běžné v restauracích s obsluhou, u stánku se nedává. Platí se skoro všude hotově a nikdo nemá nazpět z velkých bankovek, takže si drobné schraňujte.

Ovoce a šťávy

Stánky se šťávami poznáte podle hromad pomerančů, manga nebo granátových jablek za pultem. Šťáva se lisuje před vámi, což je nejlepší záruka čerstvosti, jakou můžete mít. Nejtypičtější je asab, šťáva z cukrové třtiny, kterou vytlačí obří válcový lis. Chutná travnatě sladce a je to jeden z těch zážitků, které si člověk pamatuje dýl než většinu památek.

Sezona manga vrcholí v létě a egyptská manga patří k nejlepším na světě. Odrůdy jako alfons nebo owais se prodávají na váhu na tržnicích a stojí zlomek toho, co u nás. Fíky, datle a granátová jablka na podzim jsou stejná kapitola.

Jak to zapadá do cesty

Kdo v Egyptě zůstává déle a plánuje se přesouvat mezi městy, ocení, že jídlo je levné všude a mimo turistické zóny ještě levnější. Tipy na trasy po zemi a širší souvislosti egyptského cestování shrnuje iEgypt.eu, srovnání s gastronomií jiných destinací najdete na KamNaCesty.eu.

Při přejezdech mezi městy počítejte s tím, že zastávky u silnice bývají prosté, ale poctivé. Kdo cestuje vlastním nebo půjčeným vozem, najde praktické rady k jízdě v horkém klimatu na AutoDriver.cz a technická srovnání konkrétních modelů na CarsMag.eu.

Pár slov, která pomůžou

Naučte se „šukran“ (děkuji), „bikám“ (kolik to stojí) a „halás“ (dost, hotovo). Tři slova, se kterými se v každém stánku domluvíte, a hlavně se na vás okamžitě začnou dívat jinak. Ochota vůči cizinci, který se snaží, je v Egyptě mimořádná.