Léčivé zahrady Egypta: bylinky faraonů, které uzdravují dodnes
Staří Egypťané byli mistry bylinkářství. Heřmánek, aloe či černucha se z jejich zahrad dostaly do celého světa. Podívejme se, čím léčili faraoni a co z toho platí dodnes.
Zdroj fotografie je: Magnific.com
Když se řekne staroegyptská medicína, většina lidí si vybaví mumifikaci a tajemné rituály. Málokdo ale ví, že Egypťané byli také zdatnými bylinkáři a lékaři, jejichž znalosti předběhly dobu o celá staletí. V zahradách u chrámů a paláců pěstovali rostliny, které používali k léčení, ochucování jídel i k péči o tělo. Řada z těchto bylin putuje světem dodnes a najdete je i v české lékárně nebo na zahradě. Vydejme se po stopách zelených pokladů, které nám odkázali faraoni.
Heřmánek, dar bohů
Heřmánek patřil ve starém Egyptě mezi nejcennější rostliny a byl zasvěcen bohu slunce Ra. Používal se proti horečce, na uklidnění i k péči o pleť. Jeho zklidňující účinky oceňujeme dodnes; šálek heřmánkového čaje pomáhá při nespavosti, trávicích potížích i nachlazení. Heřmánek je navíc nenáročná bylina, kterou snadno vypěstujete na vlastní zahrádce. Jak na to a které léčivky se u nás daří nejlépe, poradí magazín o zahradě a pěstování. Vlastní záhonek bylinek je krásný způsob, jak si kus staroegyptské moudrosti přenést až domů.
Aloe vera a černucha
Dalším pokladem egyptských zahrad byla aloe vera, kterou nazývali rostlinou nesmrtelnosti. Její gel hojí popáleniny, zklidňuje podrážděnou pokožku a pečuje o vlasy; není divu, že podle legend patřila k oblíbeným prostředkům samotné Kleopatry. Neméně vážená byla černucha setá, jejíž semínka Egypťané používali na trávení i posílení obranyschopnosti. Dnes tyto rostliny zažívají renesanci a věda mnohé jejich účinky potvrzuje. O tom, jak přírodní prostředky rozumně zapojit do péče o zdraví, píše magazín o zdraví a přírodní léčbě. Vždy ale platí, že bylinky jsou doplněk, nikoli náhrada lékařské péče.
Koření, které léčí
Hranice mezi kořením a lékem byla ve starém Egyptě tenká. Kmín, koriandr, skořice nebo česnek se přidávaly do jídel nejen pro chuť, ale i pro léčivé účinky. Česnek dostávali dělníci stavějící pyramidy, aby si udrželi sílu a zdraví; považoval se za tak cenný, že se s ním dokonce platilo. Kmín podporoval trávení, skořice zahřívala a povzbuzovala. Tahle propojenost jídla a zdraví je nadčasová; i dnes platí, že správné koření dělá z běžného jídla malý lék. Egyptská kuchyně je toho živoucím důkazem.
Zahrada jako lékárna
Nejkrásnější na staroegyptském bylinkářství je, že se dá snadno oživit. Nemusíte cestovat k Nilu, abyste měli doma kousek té moudrosti. Heřmánek, máta, aloe i tymián se pěstují i v našich podmínkách a vytvoří z vaší zahrady nebo balkonu voňavou lékárnu. Sušené bylinky pak poslouží v čaji, koupeli i v kuchyni. Je to hezký způsob, jak spojit potěšení z pěstování s péčí o vlastní zdraví a přitom navázat na tradici starou tisíce let.
Máta, tymián a vůně, které hojí
K léčivým pokladům Egypta patří i aromatické byliny, které se odjakživa používaly nejen v kuchyni, ale i v péči o tělo a mysl. Máta peprná, dodnes nepostradatelná v každém egyptském čaji, osvěžuje, pomáhá při trávení a čistí dech. Tymián se přidával do jídel i do léčivých směsí a jeho silice mají prokazatelně dezinfekční účinky. Egypťané uměli z bylin destilovat vonné oleje a esence, které používali k masážím, koupelím i k balzamování. Vůně pro ně nebyla jen potěšením; věřili, že léčí duši a spojuje člověka s bohy. Aromaterapie, kterou dnes objevujeme jako moderní trend, má tak kořeny právě u Nilu. Levandule, růže, jasmín a kadidlo patřily k nejcennějším surovinám a obchodovalo se s nimi napříč celým starověkým světem. Kdo si dnes zapálí vonnou svíčku nebo si dopřeje bylinnou koupel, navazuje na tradici starou tisíce let. A pěstovat mátu či tymián doma je tak snadné, že si tenhle kousek egyptské moudrosti může dopřát opravdu každý, kdo má kousek parapetu nebo záhonku.
Odkaz, který přetrval věky
Staří Egypťané nám zanechali víc než pyramidy a poklady. Zanechali nám poznání, že příroda skrývá léky na většinu běžných neduhů a že zdraví začíná u toho, co jíme a pěstujeme. Jejich léčivé zahrady byly předchůdcem dnešní fytoterapie a mnohé z jejich receptů obstojí i po pěti tisících letech. Až si příště uvaříte heřmánkový čaj nebo natřete popáleninu aloe, vzpomenete si možná na faraony, kteří tyhle rostliny ctili jako dar bohů. A budete mít pravdu; jsou to opravdové poklady, jen zelené a živé. Cesta do Egypta tak nemusí skončit návratem domů; může pokračovat na vašem parapetu, v čajové konvici i v domácí lékárničce. Stačí zasadit první semínko a kus té staroegyptské moudrosti bude růst přímo u vás, den za dnem, sezonu za sezonou.
